|
|
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti COVID-19
Studničková, Alena ; Grinc, Jan (oponent)
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti covid-19 Práce se zabývá mezemi omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19. Jejím cílem je za prvé posoudit soulad zavedení povinného očkování proti covid-19 v České republice s ústavním pořádkem, případně definovat podmínky, jež by právní úprava musela splňovat, aby ji bylo možné pokládat za ústavně konformní, za druhé zhodnotit bezvadnost mimořádných opatření vydávaných za účelem likvidace epidemie. Text obsahuje nastínění právní úpravy povinného očkování v České republice doplněný o analýzu relevantní judikatury Ústavního soudu, na což navazuje popis úpravy zavedení povinného očkování proti onemocnění covid-19 v prosinci 2022 a hodnocení jeho ústavnosti v době vydání a v okamžiku dokončení práce pohledem autorky. Další část je věnována mimořádným opatřením souvisejícím s očkováním proti nemoci covid-19 v oblasti pracovněprávních vztahů, školství a služeb, kdy je kladen důraz na právní předpisy, na základě kterých docházelo k odlišnému zacházení s osobami očkovanými a neočkovanými. Práce obsahuje popis jednotlivých mimořádných opatření, analýzu otázek, které vydáním těchto opatření vznikly ve veřejném prostoru, rozbor související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a...
|
|
|
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti COVID-19
Studničková, Alena ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti covid-19 Práce se zabývá mezemi omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19. Jejím cílem je za prvé posoudit soulad zavedení povinného očkování proti covid-19 v České republice s ústavním pořádkem, případně definovat podmínky, jež by právní úprava musela splňovat, aby ji bylo možné pokládat za ústavně konformní, za druhé zhodnotit bezvadnost mimořádných opatření vydávaných za účelem likvidace epidemie. Text obsahuje nastínění právní úpravy povinného očkování v České republice doplněný o analýzu relevantní judikatury Ústavního soudu, na což navazuje popis úpravy zavedení povinného očkování proti onemocnění covid-19 v prosinci 2022 a hodnocení jeho ústavnosti v době vydání a v okamžiku dokončení práce pohledem autorky. Další část je věnována mimořádným opatřením souvisejícím s očkováním proti nemoci covid-19 v oblasti pracovněprávních vztahů, školství a služeb, kdy je kladen důraz na právní předpisy, na základě kterých docházelo k odlišnému zacházení s osobami očkovanými a neočkovanými. Práce obsahuje popis jednotlivých mimořádných opatření, analýzu otázek, které vydáním těchto opatření vznikly ve veřejném prostoru, rozbor související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a...
|
|
|
Logistický plán vybraných právnických osob ovlivněných krizovým stavem a jejich reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření
ŠŤÁSTKA, Jaroslav
Diplomová práce řeší vztah mezi vybranými právnickými osobami a jejich logistickým plánováním, které by mohlo být ovlivněno krizovým stavem a s ním spojené reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření. Cílem práce bylo analyzovat reakce vybraných právnických osob na vyhlášený krizový stav, postupy a činnosti vybraných právnických osob v rámci krizových a mimořádných opatření vně a ve společnosti za pomoci právních předpisů, opatření, rozhodnutí a logistických, popřípadě dalších relevantních plánů. Teoretická část obsahuje základní vymezení pojmů, definice a terminologie v oblastech logistiky, charakteristiky právnických osob, právních předpisů spojených s Českou republikou, krizového řízení a epidemie covid-19. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření, kde byli osloveni respondenti jako zástupci vybraných právnických osob, kteří zodpovídali soubor otázek, týkající se vztahu mezi právnickými osobami a logistickým plánováním v souvislostech s reakcemi a činnostmi v rámci krizových a mimořádných opatření. Dále byl vytvořen přehledný informační zdroj v podobě checklistu, který zohledňuje soubor činností spojených s krizovým či mimořádným opatřením. Vytvořený návrh logistického plánu doplňuje a zohledňuje souhrnný pohled na danou problematiku a charakterizuje vybranou právnickou osobu. Diplomová práce a její obsah je možné zaimplementovat do praxe v podobě využití některé z právnických osob, případně lze využít jako studijní materiál pro krizové řízení u právnických osob jako jsou obchodní společnosti.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva ve vybraných územních samosprávných celcích
RYTÍŘOVÁ, Karolína
Cílem této diplomové práce je analýza plánování a řešení k ochraně obyvatelstva za epidemie koronavirem SARS-CoV-2 a komparace v obcích s rozšířenou působností Libereckého kraje. Teoretická část je zaměřena na ochranu obyvatelstva a dále je zde nastíněna problematika celosvětové pandemie koronavirem SARS-CoV-2. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s šesti pracovníky z oblasti krizového řízení v Libereckém kraji. Po získání dat z rozhovorů následuje provedení SWOT analýzy a interpretace výsledků. Výzkum poukazuje na vážný problém s nedostatkem osobních ochranných pomůcek a desinfekčních prostředků na začátku epidemie v Libereckém kraji. Na druhou stranu kladně poukazuje na efektivní komunikaci jednotlivých ORP se svými obcemi a na dobrou dostupnost informací pro obyvatelstvo. Na základě získaných dat a provedené SWOT analýzy je vybrána strategie spojenectví, která využívá příležitosti k odstranění nebo ke zmírnění slabých stránek plánování a řešení. Diskuze shrnuje průběh plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva, případné porovnání mezi jednotlivými ORP a návrh ke zlepšení pro další podobné situace.
|
|
|
Subjektivně vnímaná profesní zátěž u pracovníků v sociálních službách
WEISE, Michaela
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku subjektivně vnímané profesní zátěže u pracovníků v sociálních službách. Diplomová práce souvisí se situací koronavirové pandemie a vládním nařízením, kterým byla vyhlášena mimořádná opatření, která měla zamezit přenosu a šíření nákazy ve zdravotnictví a sociálních službách. Teoretická část se zaměřuje na pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření a prevenci duševní hygieny. Praktická část je prezentací vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020
Panský, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
NÁZEV: Distanční výuka přírodopisu během mimořádných opatření v 2. pololetí školního roku 2019/2020 AUTOR: Bc. Martin Panský, DiS. KATEDRA Katedra biologie a environmentálního vzdělávání VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Jan Andreska PhD. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá distanční formou výuky na základních školách, respektive distanční formou výuky přírodopisu na ZŠ během mimořádných opatření v 1. pololetí školního roku 2019/2020, kdy byla v reakci na pandemickou situaci zakázána fyzická přítomnost žáků ve školách, a to jak v České republice, tak i v naprosté většině zemí světa. Jednalo se o zcela novou situaci, na kterou bylo třeba pružně a systémově reagovat, aby mohla výuka alespoň v omezené míře nadále fungovat. Ve své teoretické části se práce zabývá popisem událostí z první poloviny roku 2020, jež vedly k zákazu fyzické přítomnosti žáků ve školách, opatřeními, která tuto situaci provázela, a především pak kritérii a aspekty výuky přírodopisu a biologie v tomto období. Cílem práce bylo shrnout zkušenosti učitelů přírodopisu a biologie na základních školách v ČR z distanční výuky ve 2. pololetí školního roku 2019/2020, pojmenovat kritická místa v distanční výuce daných předmětů, definovat možnosti pro distanční výuku a zvážit, zda bude mít takové situace další dopady na budoucí podobu našeho školství. Ke splnění...
|
|
|
Zhodnocení havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice
KLÍMA, Petr
Havarijní připravenost zahrnuje schopnost rozpoznat vznik mimořádné události a zejména plánování, organizování a kontrolu mimořádných opatření k jejich řešení. Cílem této diplomové práce je tedy zhodnotit plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v závislosti na vybraných mimořádných událostech v prostoru železniční stanice České Budějovice. Dalším cílem je posoudit celkovou havarijní připravenost železniční stanice České Budějovice v této rovině. Aby bylo možné co nejlépe naplnit uvedené cíle, stanovil jsem následující hypotézu: Plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru uzlové železniční stanice České Budějovice jsou dostačující a v souladu s platnými právními předpisy. Práce obsahuje základní obecné informace o mimořádných událostech, havarijním plánování a integrovaném záchranném sytému, dále popisuje zabezpečení havarijní připravenosti v rámci organizační struktury zainteresovaných subjektů. Obsažena je i problematika železniční nákladní dopravy a s ní související přepravy nebezpečných látek. Ke splnění cílů práce a ověření hypotézy jsem využil rozhovorů s příslušnými odborníky z řad ČD a.s., ČD Cargo, SŽDC a studia dostupné literatury a legislativy. Dále jsem využil analýzy dokumentů, zaměřené na posouzení dostatečnosti a vhodnosti plánovaných opatření v závislosti na vybraných MU - spojených jak s běžným provozem železniční stanice, tak s přepravou nebezpečných látek v cisternách. Z analýzy vyplynulo, že plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru železniční stanice České Budějovice jsou v současnosti z větší míry dostačující a v souladu s platnými vnitrostátními i mezinárodními právními předpisy. V kapitole diskuze jsem uvedl problémy, které se při řešení této problematiky vyskytly. V závěru práce jsem se pokusil navrhnout opatření, která by bylo vhodné do dokumentace havarijní připravenosti železniční stanice v Českých Budějovicích doplnit. Věřím, že tato práce bude využita jako dokument, monitorující souhrn opatření k zajištění havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice a s ohledem na výsledky práce bude možné doporučit další zlepšení v zabezpečení přípravy těchto opatření.
|
|
|
Logistické zabezpečení zásahu při výskytu slintavky a kulhavky ve velkochovu s 300 kusy skotu
ŘEZNÍČKOVÁ, Martina
Slintavka a kulhavka je akutní, velice nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, prasata). Primárním zdrojem nákazy je nemocné zvíře, sekundárním zdrojem jsou jakékoli předměty kontaminované původcem onemocnění. Často přenášejí infekci i lidé (na botách či oděvu). V dnešní době se nejvíce hovoří o výskytu slintavky a kulhavky ve Velké Británii, ale ohniska nákazy tohoto onemocnění můžeme hledat na mnoha jiných místech po celém světě. Přestože poslední výskyt slintavky a kulhavky byl v České republice zaznamenán v roce 1975, existuje i v současné době reálné riziko zavlečení této nákazy na naše území. Lidé se slintavkou a kulhavkou mohou nakazit jen velmi vzácně. Také většina zvířat je schopna tuto nemoc přežít, přesto zavlečení nákazy do chovů znamená obrovské ekonomické ztráty. Proto mnoho zemí považuje za nezbytné bojovat proti nákaze všemi dostupnými prostředky. Důraz je kladen především na prevenci a přípravu různých plánů a přípravu odborníků. V případě jakéhokoli podezření z výskytu slintavky a kulhavky je nezbytně nutné dodržovat nezbytná opatření. Jen díky důkladné přípravě a správnému dodržování veškerých opatření můžeme s touto nebezpečnou nákazou efektivně bojovat, byť za cenu životů mnoha zvířat.
|
host ::
RSS.